Únor 2012

Víte, co je smutné ?

20. února 2012 v 9:24 Bláboly
Smutné je to, když si chcete s někým popovídat, vymluvit se a třeba se i chvilku zasmát a on vám řekne, že tohle všechno můžete dělat i přes počítač a velice se diví, že jste ho chtěli navštívit. Smutné je, když si něco strašně přejete, ale ostatní vám říkají, že na to jste už moc velcí. Smutné je to, když někdo předroste svůj věk a přijde tak o několik úžasných let, kdy by si měl ještě hrávat s panenkama. Smutné je, že právě tohle se teď děje u každého druhého dítěte.
Smutné je to, když máte strašnou chuť do něčeho mlátit, plakat a nadávat a zrovna je plný barák lidí a není místnost, kam se zavřít a všechno tohle dělat. Smutný je to, když nemáte člověka, s kterým si můžete všechno říct a věřit mu! Smutné je, když se musíte bát, že se vrátí minulost a všechno se bude opakovat..
A smutné je i to, že je dalších milion smutných věcí, který se vám honí hlavou.


I need you to know..

12. února 2012 v 9:19 Bláboly
Trpím.
Hahá. Psala jsem minule, že jsem šťastná a volná. Šťastná nejsem a volná být nechci.
Raduju se sice s pár věcí, které mi zvedli/zvedají náladu, ale když si vzpomenu na páteční večer, úsměv zmizí.

Vzpomínám si, jak jsem tady psala článek o naší třídě.. Jak je to nejhorší třída na světě. Jak se těším až z tama odejdu. Možná jsem tu i párkrát psala o jedné holce ze třídy, která mě neuvěřitelně štve. Rozmazlená vyhu*ená nána. Omlouvám se, ale o ní jinak mluvit nejde. No a právě tady tahle nána už asi měsíc nebyla ve škole. A víte co jsem zjistila ? Bez ní mám super třídu! Vždycky jsem se pohybovala mezi lidma, kteří se s ní baví a kteří se jí nechají ovlivňovat. Ale teď v poslední době jsem se náhodou dala do řeči s úplně jinou skupinkou a zjistila jsem, že s nima si rozumím. Takže teď řeším, že z tama odejít nechci.
Přemluvili mě, abych s nima jela na lyžák a já i kvůli problémům s kolenem jedu, protože prostě odmítám být s tamtou ve třídě, když oni tam nebudou.

No a abych se vrátila k pátku. V podstatě to byl bezva večer. Hráli jsme bowling a pak se nás 12 namačkalo ke stolu pro šest. Povídali jsme si, smáli jsme se.. Chvilkama jsem brečeli a něco si vysvětlovali.. Ale bylo to fajn. A děkuju za ten večer. Doufám, že jich takových bude víc.


Taky vám musím hrdě oznámit, že jsem zhubla 5 kilo. Né, vím, že je to blbost. Ale ani nevíte, jakou z toho mám radost. A hlavně ? Pokračuje se dál. Do dubna!!! to musí být minimálně dalších 5, protože té doktorce, která mi řekla, to co mi řekla, ukážu, že nemá pravdu. Blbka jedna. A učitelce, která mi oznámila, že jsem nejtlustší ze třídy taky ukážu! Všem ukážu a pak můžou jenom valit bulvy.



♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥