Listopad 2011

Nenávist mezi A a B.

26. listopadu 2011 v 15:59 Bláboly
Tak jsem si jednou za čas, vzpomněla na blog a rozhodla se, že sem něco napíšu. Ale ne, kecám. Chodím sem každej den, jen nějak nepíšu. Není nálada, není chuť, není co, není proč ?.. Nevím. A kdo to ví, ať se přihlásí, protože bych s tím začala něco dělat - mrzí mě, že už tolik nepíšu, jako dřív.. Chtěla bych psát. Chtěla bych psát proto, abych se vypovídala, všechno ze sebe dostala nebo jen prostě proto, abych si to za čas přečetla a smála se mým nynějším problémům. Ale co, za pár let budu mít zase jiné problémy, kterým se za čas stejně budu smát tak jako teď.


Ale tenhle článek ani neměl moc být o něčem, co mě trápí. Nemá být vůbec smutnej, protože je mi fajn.
Seru na pipky z vedlejší třídy, které mi zničili nástěnku proto, že ji naší třídě prostě závidí a dělá jim asi dobře, když zničí cizí práci. Seru na to, že my řekli, že se chovám jak děcko, že bych se nad sebou měl zamyslet. Seru na to, že mi řekli, že jsem nula, že jsem směšná.. Seru na to, že mi řekla, že jsem "bachyně, s kterou by nikdy nevlezla do bazénu, protože jsem prostě tlustá." Seru i na to, že mám nervy z pondělka, protože máme společnou výtvarku.. Na tohle všechno se vyseru, protože je mi fajn. Postavila jsem se za svou třídu. Oni se postavili za mě a já měla pocit, že jsme kolektiv. Ta partička ze třídy, na kterou jsem si tak často stěžovala tam nebyla, takže jsme drželi při sobě. A udělala bych to klidně znova, protože jediný, kdo se chová jak děcko, je ona. ( No - je normální nám počmárat nástěnku, jenom proto, že se jí nelíbí ? - Není.)
Říkám si, že jenom závidí. Závidí učitelku, protože jim se mění každý rok a žádnou třídní v podstatě nemají. Závidí třídu, protože u nich je to ještě tisíckrát horší, než u nás. Závidí, že se dokážeme dohodnout na tričkách ( které už mimochodem máme ! :) ) a že děláme něco, co nás baví, že jsme aktivní a snažíme se prostě něco dělat. Oni ne..
Naše nejmilejší paní třídní nám řekla, že někteří lidi mají své komplexy, které se snaží přenést na druhé. Takže příště, až nám něco bude říkat/řvát/nadávat, máme si uvědomit, že vlastně mluví o sobě. Tak to beru.. A tak to je.

Trička se nám povedly ! Jsou krásné. Ani růžová nevadí. Nosíme je všichni. Často. Dokonce i ti nejzapřisáhlejší milovníci černé.
Tady se taky vyseru na to, že nám třídní béčka ( ano, naše třídy mezi sebou nemají moc přátelské vztahy :D. Ať jde učitelky, či nás. ) řekla, že jsou příšerné. Že se jí vůbec nelíbí ty záda, že nám to k sobě neladí, že barva je odporná.. Seru na to na všechno! Víte proč ? Protože nám se líbí. Líbí se všem, kromě béčákům.
A já mám ze sebe takový dobrý pocit. Jsem šťastná, že se podílím na hlavním návrhu. Jsem ráda, že i nástěnka byla můj nápad a že se za mě třída postavila i kvůli takové blbosti, jako je nástěnka. Mám pocit, že jsem udělala něco, co se prostě ostatním líbí ( alespoň nám ). A mám pocit, že nejsem úplně k ničemu. I když je to taková blbost.
Taky jsem začala nějak přemýšlet nad učitelčiným dárkem na Vánoce. A musím se pochválit za to, jaký nápad jsem měla. Raději si to zatím nechám pro sebe, protože se ještě neví, jestli to vyjde.




Stavila jsem se navštívit svou první školu. Byla jsem na kurz fima a taky dnes na škole, kam bych se tak ráda dostala ! Gympl. Měla jsem proti gymplům strašnej odpor, nechtělo se mi tam a všechno.. ale teď se modlím za to, abych se tam dostala. Nejen proto, že nevím kam jinam bych šla, ale i proto, že je to tam prostě.. uááá ! :D
Budu doufat, že to vyjde. Berou 120 lidí. Minulý rok se hlásilo 240, takže půlka.
Ale je to úžasná škola. Všechno nové, krásně zařízené, vybavené. Dělají hodně mezinárodních projektů, je možnost se tam učit moc moc moc jazyků, tolik kroužků je tam.. V jedné ze tří tělocvičen tam je horolezecká stěna :D. A jsem z toho všeho tak nějak zatím unešená a říkám si, že musím začít makat. Na naší škole už jsem přihlášená do té přípravy na přijímačky. V únoru mě ještě čekaj přípravy přímo na tom gymplu, snad to vyjde. Prosím prosím, aby to vyšlo.
Musí to vyjít. Jestli to nevyjde, tak mě asi odvezou.
Já se tam tak strašně těším už teď. Přemýšlím, jaký jazyk bych si zvolila a přemýšlím mezi předměty, kde bych si musela vybírat.. ale jo, na to mám ještě čas.

No, za chvilku přijde kamarád na pokera a teta nabarvit mi mozek.
Drže mi palce ( jak ve výhře, tak v barvě) :).
Je fajn, se zase po dlouhé době vypsat.
Tak zase někdy..
K. ( Ta, která té pipince nesahá ani po kotník ! )

Smiř se s tím, že to tak bude dokonce života.

20. listopadu 2011 v 11:53 Bláboly
Je zvláštní, jak o sobě člověk má nějaké mínění, potom si s někým popovídá a mínění se najednou změní na jeho nejšpatnější verzi.

Myslela jsem si, že můj mozek není úplně v té nejnižší skupince, ale po pátku si myslím, že jsem úplně naprosto nepřekonatelně BLBÁ.
Ono asi ani nemá cenu popisovat proč.. Prostě sem tam člověk ze sebe udělá blbečka. Zvlášť když je ve společnosti, která má ten mozek trochu na vyšší úrovni. Dobře, tak asi trochu víc..
Asi jsem se přecenila.
Nejspíš určitě jsem se přecenila..
A mrzí mě, že to nevyšlo. Ale to se prostě občas stává. Nebo snad ne..?
Pan Dokonalý, je prostě dokonalý a já mu můžu jen z povzdálí zamávat.


Dlouhé pohledy do očí s kapkou naděje.

16. listopadu 2011 v 22:08 Bláboly
Lidičky moji zlatí,
dneska jsem zažila jeden z nejlepších dnů za poslední dobu. Je mi tak nějak, bombasticky :D. Volně, lehce, juéééé. Usmívám se celý den jako blbeček, ale proč ne ? Když je můj úsměv prej kráásnej ( né, zas tak si nevěřím. Ale chápete ? :D On mi řekl že se krásně směju. Uáá.)
Ale víte co, já to nemůžu napsat, ale já musím, protože je to super :D. Všechno se mi zdá super, kvůli úplně cizímu člověku :D, divný. Ale kdybyste ho viděli ! :D
Jakože, chtěla jsem vypsat úúplně všechno, jenže ono se toho zas tak moc nestalo :D. ALE ! Potřebuju zjistit, jak se jmenuje, potřebuju zjistit nějaký kontakt na něj. A když mi ho někdo zjistí, dám mu za to to, co bude chtít !
A nebo tam v pátek zajdu a sama se ho zeptám. Ale to nepude, protože neseberu odvahu. Ježíš, já sem sračka.
Ale ! TAK MU TO SLUŠELO ! A řekl mi, že mám krásný úsměv :D. To asi nepochopíte. Ale ! Já ho tam okukuju, pak jdu pryč, pak příjdu a on mi řekne, že se krásně směju. No děcka. To je super. :DD
Asi bych se měla uklidnit :D. Už je to 6 hodin, co mi to řekl a já se pořád culím :D, a klepou se mi kopejtka moji milý. :D A chápete, že čte ? Asi ne. Já taky ne. Prostě. Připadám si jak naprostý blbeček, ale nemůžu. Napííšu to :D, celééé od začátku.

Dneska jsme měli ve škole třídnickej den. Bylo to fajn. Jeden z nejfajnovějších třídnických dnů. Kreslili jsme erby a pak si říkali, proč jsme co kam nakreslili. Hádali, čí by určitej erb mohl být a bylo to prostě zajímavý. Krom toho tam jeden kluk přinesl hudbu a zjistila jsem, že se v muzice asi shodneme. Zpívala jsem si vážně každou písničku a bylo super zjistit, že je tam někdo takový.
No a když jsme dodělali erby, tak jsme se přesunuli do města. Jeli jsme trolejbusem, po cestě se bavili s učitelkama o vysoké a tak nějak celkově a pak šli na tu výstavku. No a tam to začlo ! :D
Stáli jsme na chodbě, on přišel, začal vykládat kam si máme dát věci, o čem to vůbec bude a blá, blá, blá. A pořád se culil a já si ho chtěl vyfotit, protože se mi strašně líbil, ale nějak se mi to nedařilo nenápadně, tak mám vyfocený jenom jeho zadek :D. Tak jsme tam byli a když jsme odcházeli, tak mě bylo strašně líto, že už ho nikdy neuvidím. Rozhodla jsem se tedy, že tam dneska pojedu ještě s bráchou znova. Tak jsem šla a řekl mi, že mám krásný úsměv :D. takový krasoň, chápete to ? :D
Já ne :DD

Já radši budu dneska končit :D. Stejně by ze mě nevypadlo nic chytrého, než tady to nahoře :D.
Ale všimli jste si ? Konečně po dlouhý době veselý článek. :)

Těším se na pátek, ááááá :D ♥

( A neuvěřitelně dlouho jsme si civěli do očí :D )

VŠECHNO je TAK SUPER.

9. listopadu 2011 v 11:10 Bláboly
Chtěla bych taky napsat po dlouhé době, jak je život skvělej, jak si ho užívám a jak je mi fajn, ale to se asi ještě nějakou dobu nestane.
V pondělí mě čeká cesta do nemocnice. ZNOVA! A kvůli něčemu jinýmu, než jsem byla předtím. Blbýmu, horšímu, špatnějšímu.. Zase začínám vyřvávat, že - JÁ - NIKAM - NEPOJEDU !
Ale asi pojedu, žejo.. nic jinýho mi nezbejvá.

Taky mám poslední dobou pocit, že na co šáhnu, to poseru. A tuším, že to není jen pocit.
Netuším, vím to. Prostě to tak je.

A víte co ? ZRUŠILI koncert Šmajdy, jóóó takže z toho jsem taky NEUVĚŘITELNĚ šťastná.

Dneska jsem doma.
Myslela jsem si, jak to bude super. Že si ráno v pohodičce vstanu, udělám si snídani, protože budu sama doma. Potom si pustím Ulici a Ordinaci, které jsem včera ani nezapínala, kvůli tomu, že mi málem vyskočil mozek z hlavy. Nakonec jsem si chtěla pustit Janu Eyrovou ( ANO, ZASE ) a potom číst.
Jenže - samozřejmě musel přijít někdo, kdo by mi zkazil plány.
Milovaná maminka s tatínkem se zase hádali hned po ránu, naštěstí jen po telefonu, ale taťka ( který byl doma ) řval docela hoodně, takže mě probudil. Když jsem si vyšla zeptat se ho, jaktože je ještě doma - seřval mě, že jak si to jako OPOVAŽUJU zůstávat doma já. Prej když už se flákám, ať si LASKAVĚ uklidím pokoj a celý den se jen neválím. Neřekl ani ahoj a vypadl. Ještě, že tak..
Snídani jsem si teda udělala, vzala si ji do pokoje, zapla Ulici a přitom jedla, dívala se a uklízela..
Potom jsem si pustila Ordinaci a uklízela.. A teď, když už to mám si jdu zase něco načmárat na zeď.

Potom, možná, budu přemýšlet..
A o čem ?
Tak nějak o všem..

JOO, a víte co ?
Dneska jdu s mamkou seřvat naši milovanou poštu. Protože prostě neumí doručit JEDEN ( dobře, bylo jich 6 - ALE PRÁVĚ O TO JDE ) dopis.
Kazí mi mé nadšení z dopisů. Svině jedny.

..ale kdyby se vrátil..