Červenec 2011

31.7. 21:34

31. července 2011 v 21:34 Bláboly
Dneska sem konečně napsala jeden dopis. Blbý je, že vlastně nemám ještě ani obálku, ani známku, ani adresu člověka, kterýmu je určenej. Příští týden čekám jeden nebo dva. Strašně se těším.

Zjistila jsem, že sem strašnej strašpytel. Všude vidím lidi. Když jsem sama doma, mám problém jít chodbou na záchod. Všude svítím. Je to hrozný. Já jsem hrozná..

Teď sem se dodívala na Soukromé pasti. Nějak mě přešla nálada a to sem toho dneska chtěla napsat tolik.
Vypadá to, že zítra to bude pěkně dlouhej článek.

Tak ať vykročíte do nového dne správnou nohou.


30.7. 21:07

30. července 2011 v 21:09 Bláboly
Fíha.

Ráno jsem se vzbudila a jela s celou rodinou ( kromě taťky ) nakupovat. Sestra si jela udělat ty vlasy a já s bráchou a mamkou na jídlo. Moc sme toho teda nenakoupili. V podstatě jsme jeli nakupovat jen jídlo na dva dny ( do pondělka, než bude otevřenej obchod v naší pidi vesničce ). Potom jsme se vrátili.
Uvařili sme oběd - kterej se nám fakt povedl ( dole bude fotka, protože to vypadalo fakt hezky vypadalo fakt hezky .D ) a potom jsme šli péct buchtu. Pak se divím, že tak kynu. Jenže já už pomalu vyčerpávám všechny činnosti, co může člověk dělat sám se sebou.
No, tak jsme teda upekli buchtu - bráchovi chutnala a půlka plechu už je snězená, takže se asi vydařilo.
Když jsem to teda dodělala, uvařila sem si kafé a vylezla po schodech do svého pokoje. Zavřela jsem se a zapla počítač. Dívala jsem se na stránky protidrogového centra ve Zlíně. Dočetla jsem se docela hodně zajímavejch věcí a stále víc a víc mi to připomíná to, že příští rok jdu do devítky. Ne, že bych se zrovna těšila. To bude nervů. Asi to fakt vidím na ten gympl.. snad se dostanu alespoň na jeden. Já si pořád myslím, že na to mozek nemám, ale když to všichni trvdí.. Jinak nevidím, kam jinam bych měla jít. Vysokou už mám najitou .D divný no. A blbý je, že je to až v Hradci Králové, když já sem ze Zlína. Ale to je ještě sakra daleko.. do té doby se změní věcí.

Sestra odešla na tu oslavu. Strašně jí to slušelo, chtěla sem si ju vyfotit, ale odmítla. A než jsem stihla otravně doletět s foťákem, tak už u dveří stál Pavel a čekal na ni. Taky. Nastoupil si tu v kravatě a saku, sestra v šatičkách. Vypadali jak kdyby šli spíš na ples, než na oslavu. Ale byli pěkní. Ho už jsem fakt s foťákem otravovat nechtěla, tak jsem to vzdala.. Nejhezčí bylo, jak ji přivítal polibkem a slovami "Páni, tobě to sluší.."
Ach, to je tak sladké.

Potom jsem se nějak dala do kontaktu s Nikčou a půjčila si její fotky na svou stránku na fb, o které tu mluvím každej článek. Když tam je pořád tak málo lidí ! K pláči.. ( ne, že bych tu chtěla brečet, kvůli stránce na facebooku. To fakt ne. Ale chápete..)

Šli jsme se s bráchou proběhnout na zahradu. První bylo v plánu jít skákat do trampolíny, ale to fakt nešlo, protože všude z ní tekla voda a nohy jsme měli totálně zmrzlé. Takže jsme z ní vylezly a šli hrát s Barčou ( pejskem ) fotbal. Ona v minulém životě musela být fotbalistka. Psa, který by si takhle rád hrál s balonem jsem snad ještě neviděla. A došlo mi, že mám nejúžasnějšího bráchu na světě.
Sice se na mě pořád věší a nedá mi chvilku prostor, ale co mu mám říct, když to odůvodňuje slovy : " Když já tě mám rád, nechci tě pustit." A po téhle větě vždycky uplně rozteču a je mi jedno, že už mi zdemoloval celé tělo. Prostě je to brácha, kterého miluju! Za kterého bych dala ruku do ohně. Je nejlepší.

Ještě sem chtěla zmínit, že když jsem se dneska přihlásila na blog, zjistila jsem takovou "krásnou" věc.
Hlavní stránka blogu mi říkala: "Váš blog včera navštívilo 0 lidí." To je čéče snad poprvé.

Kolem šestý jsem se chtěla jít dívat na partičku, ale místo toho jsem si pustila film. Precious.
Ne, že by to bylo zrovna hezký, ale jak řekl Dami - To se u takových filmů nedá čekat. Je skoro devět a já to ještě nemám dodívaný. Díky čemu ? Ano, ano.. samozřejmě. Ať žije slavný limit na megavideu!

Takže teď tu sedím, píšu a čekám, než si to budu moct dopustit. Ono už to v podstatě pojede, jenže já se nějak dala do toho psaní a vím, že kdybych přestala, tak bych to už nedopsala..
Chtěla jsem se dívat na Příšernou tchýni. Ale radši jsem si pustila písničky a jen tak tu sedím na posteli při světle notebooku.
Asi to zabalím. Už se mi nechce psát. Myslím, že dneska jsem toho napsala dost. Na to, že před pár dny jsem nebyla schopná napsat jeden článek za tejden..

( Teď sem zjistila, že sem fotku jídla asi nedám, protože foťák je vybitej. .D Achjo, a já se tak těšila, že se pochlubím ! Tak teda jindy. :) )
Dám sem alespoň fotku bráchy, protože teď sem na něm úplně.. závislá.
Nejúžasnější člověk ♥

Asi se mi nikdy nepodaří vyfotit fotka, kde by měl otevřený oči. :D
Pomáhal při pečení. .))


Až teď, jak se psala nadpis článku, mi došlo, že je půlka prázdnin v prdeli. Asi jsem moc velkej pesimista. Protože optimista prostě řekne: Super, ještě je půlka přede mnou. Ale myslím, že u prázdnin to maj snad všichni stejně.
Opravdu geniální :///

- 21:18 dodávám
Úplně jsem se zapomněla zmínit.. taková důležitá věc.
HABERA UŽ JEDE ZA MNOU DŮMŮŮ ! Teda spíš jen cdečko, ale je to on. Chápete ? :D
Ano, ano. Jsem zamilovaná .D ♥

29.7. 20:41

29. července 2011 v 20:42 Bláboly
Dnešní den.
V podstatě jako každej se nedělo nic zvláštního. Ráno mě přišel vzbudit brácha ( můžete mi prosím někdo říct, proč ? Protože já to opravdu nechápu. Chtěla jsem spát. ) Takže jsem se po né moc pěkném probuzení probrala, nasnídala a zalezla zpátky do pokoje. Trochu jsem to tu pouklízela, protože se tady opravdu už nedalo hnout. Zapla jsem počítač a jako první šla samozřejmě na facebook, blog, dalších pár blogů a youtube.
Asi po půl hodině jsem počítač odhodila a vzala do ruky knížku. Gabrielův dar. V podstatě vůbec nevím o čem by to mělo bý. Nikdo, koho jsem se ptala, to nečetl. Tak jsem na to zvědavá. Je možný, že se z toho vyklube blbost, ale zatím se nezdá. Jsem teprve na 40 straně, takže toho moc nevím..

Chtěla sem si stáhnout cédéčka GN'R, ale nikde sem je nemohla najít. Teda našla jsem, ale když jsem to stáhla, tak mi to nešlo otevřít :// Po asi 3 hodinovém hledání mi došly nervy a vykašlala jsem se na to.

Zdá se mi, že poslední dobou nedělám nic jiného než žeru. Žeru, žeru a žeru. Po obědě jsem si sedla s bráchou do obýváku. Pustili jsme si pohádku - O statečném kovářovi, vzali si do ruky nutelu, do druhé ruky lžičku a snědli jsem tak skoro půlku skleničky. Pak jsem byla tak přeslazená, že jsem myslela, že padnu.
Večer jsme jeli do obchodu, zeptat se sestře, kolik by platila za účes u kadeřnice. ( Jede zítra na oslavu 50tin. Jejího přítele teta, strýc, nebo taťka. Co já vím kdo to slaví .D ) A hádejte, kde jsme skončili! V MCdonaldu. Já už radši mlčím. Kdybych řekla všechno, co jsem dneska sežrala, myslím, že bych popsala celou stránku.

Když jsem sem teď přišla, začal mi psát takové divné stvoření. Ze začátku jsem odpovídala jen jednoslovně, ale opravdu jsem mu vyloženě dávala najevo, že ruší. Když mi začal psát "Lásko", tak to opravdu dorazil a začla ignorace. Vůl.

Mrzí mě, že tu dělám zase reklamu. Ale chtěli bychom, aby to fungovalo. Tak se prosím přidejte, jestli máte zájem .)) - http://www.facebook.com/pages/Po%C5%A1li-vzkaz/244215845600339 . O co jde, najde te tady.


A nakonec něco, pro zlepšení dne .)


Omlouvám se, že jen tento článek opravdu trochu odb_tej. jenže se dívám na telku, tak jsem se na to moc nesoustředila.

Těším se na neděli až přijede Barča. Konečně budu něco dělat .))

28.7. 20:04

28. července 2011 v 20:04 Bláboly
Včera jsem se rozhodla, že budu psát alespoň jeden článek denně. Snad to dodržím. Problém je, že já nemám moc co psát. Celej den nic nedělám, a když jo, tak to není nic zábavnýho.
Dneska ráno jsem byla donucena vstát o půl desáté, protože jsem jela k zubařce. Na mě to dřív nebývalo brzo, ale teď, když nemůžu usnout před třetí hodinou, tak to brzo je. Nejsem vyspaná. Za posledních pár dní jsem toho moc nenaspala a spánek mi chybí. Jsem ospalý člověk. Ale teď, když chci jít spát dřív, tak prostě neusnu. Skvělý.

Zubařka. V podstatě mi nic moc hrozného nedělala. Nejhorší byla ta hodina v čekárně, když jsem čekala na taťku. Prošla jsem se chvilku po venku a pak jsem tam četla nějaké lékařské kecy. Ne, že by to byly zbytečnosti, ale mě to prostě nebere. Rada pro příště: k zubařce si vždycky budu brát knížku.

Přijela jsem domů, najedla se a jela jsem zase pryč. Do knihovny . Jela jsem tam už včera, jenže když jsem tam přišla, zjistila jsem, že je ve středu zavřená. Úplně se mi to vykouřilo z hlavy. Takže jsem to přesunula na dnešek. Šel se mnou brácha. Ten si tam sedl do koutku s knížkou Avatar a četl si, zatímco já jsem tam zase pobíhala jako blbeček. "Dobrý den, prosím vás, chtěla bych se zeptat - nemůžu najít Pána prstenů, i když by měl být volný." - "Aha, ano, ano. Podívám se do skladu…. Ne, tam taky není. Budete muset zajít do dospěláckého oddělení."
V dospěláckém: "Dobrý den." - "Dobrý den, omlouvám se, ale my vám odtud nemůžeme půjčit žádnou knížku. Není vám 18." - "Ale oni ji mají i v mém oddělení, jen je zrovna půjčená. A poslali mě za váma." - " Je mi líto, nemůžu."
Asi mi na tu naši knihovnu brzo dojdou nervy. Chápete to ? Proč mi to sakra nechtěli půjčit ?
Nakonec asi po hodinovém dohadování jsem tu babku teda donutila, ale moc se netvářila. Hlavně, že už minule tam se mnou byla mamka a podepisovala jim jakejsi papír, že si můžu půjčovat i z toho oddělení. Mají tam prostě bordel.

Tak jsem si vesele odešla se třema knížkama v ruce a běžela jsem s bráchou koupit pití. Na náměstí se něco dělo - byl tam skákací hrad a balónky. Prostě nějaká akce. Nakonec jsem bráchu přesvědčila, že do hradu jít nemusí, když má doma trampolínu. Tak jsme teda rovnou šli pro pití a do hračkářství. Koupil si takovou velkou stavebnici, protože si prostě rád staví a ta jeho byla moc malá.
Domů jsme odcházeli ruku v ruce se zmrzlinou v druhé.

Dami. Tak strašně bych mu chtěla napsat, ale asi na to nemám odvahu. Psala jsem mu. Neodepisuje. Je vidět, že o mou společnost nestojí. Měla bych se s tím už smířit, ale nejde to.
nesmím mu napsat, nesmím mu napsat…
nejhorší je, že vím, že to stejně ještě zkusím. A ještě mnohem horší věc je ta, že vím, že stejně neodepíše..



Dopis

28. července 2011 v 16:21 Téma týdne
REKLAMA

Téma týdne se mi docela hodí.

Dnes jsem založila na fb stránku určenou pro lidi, který by rádi ještě psali/dostávali dopisy.
Doufám, že se nám to s Verčou podaří rozjet.

Pokud se chcete alespoň trošku vrátit do starých časů, doma ozbalovat dopisy a číst ručně psaný text, přidejte se k nám.
Stránka se jmenuje Pošli vzkaz. ( http://www.facebook.com/pages/Po%C5%A1li-vzkaz/244215845600339 )

Zatím se snažíme jen sehnat co nejvíc lidí, ale až se to podaří, začnem s dopisováním.

Děkujeme :))


Kdo vlastně jsem ?

20. července 2011 v 11:29 Bláboly

Dneska jsem ráno zase šla pustit Betku. Tentokrát se mnou šel Honzík. To bylo strašně roztomilý, jak tam pobíhal v pyžamu s kočkou v ruce v nazouvákách. Bobeček můj. On je strašně hodnej, ale právě proto, to nebude mít v životě jednoduchý. Většího poctivce jsem snad v životě neviděla.
Třeba jsme koupili bazén a na schůdkách je nakreslené, že se s tama nesmí skákat. On to ale u minulého bazénu dělal, tak si stoupl k těm schůdkům a brečel. Ptala sem se ho, co se stalo. A on, že ho v tom bazénu vůbec nebude bavit, když nemůže skákat.
Nebo jsme třeba jeli vláčkem v zoo a tam je zase napsané, že se nesmí za jízdy stoupat. A my sme se sestrou chtěli jenom, aby přešel z jedné strany na druhou a on: A jak to mám jako udělat, když se tu nesmí stoupat ?

Dneska jsem s ním šla do obchodu, protože jsem chtěla péct buchtu a doma sme neměli nic a cestou sme se šli podívali na kolotoče, aby sme viděli, jaký sou tu jiný než minulej rok. Už se těším na neděli, akorát se moc netěším na příští týden, protože mám jet k Barči. Mě se tam nechce. Dřív sem byla ráda, že vypadnu z baráku, ale teď to tak není. Nevím proč. Prostě budu radši doma, než tam.. co kdyby se něco stalo.

Tak sem přemýšlela a zjistila jsem, že sem strašně divná.
Jsem holka, která ráda nakupuje ale i miluje jízdu na motorce.
Která si poslechne Biebera, ale i Metallicu.
Která na jednu stranu obdivuje lidi s dredama, tunelama a tetováním, ale i nagelované týpky a dlouhonohé blondýny.
Která se chvíli dokáže chovat, jako hodná holka, ale když ji něco naštve, dokáže si dost zanadávat.
Která má ráda kočky, psy.., ale dokázala by si kolem krku omotat i hada a do ruky vzít tarantulu.

Jsem nějaká rozdvojená osobnost. Co to sakra je ?

Mám ťa rád a keď tu nie si, stráca sa význam všetkých vecí.

19. července 2011 v 14:31 Bláboly
Tak už tu sedím nachystaná a nudím se.


Poslouchám tu písničku pořád dokola. Je nádherná.


Chce se mi brečet. Brečet ze strachu. Jo, mám strach a strašný. Dami, nechci o tebe přijít..
Promiň, promiň, promiň mi to prosím. '((
Miluju tě ♥
Promiň..


Bety

19. července 2011 v 9:50 Bláboly


Betynka.

Byla sem dneska za ní a napadl mě taková.. věc. Není to nic moc, ale pokouším se o to už tak 2 hodiny.
Ale nejspíš se mi to nepodaří. Protože prostě neumím mluvit. Vyjadřovat city.. Neumím to. Ale dokážu to, kvůli D*.

nemám ráda spacáky

18. července 2011 v 20:23 Bláboly
Nikdy bych nevěřila, že složit spacák bude takovej problém. Až pojedete někdy na výlet pod stan a budete si chtít s sebou vzít stan, na jeho složení si udělejte čas tak třičrvtě hodiny. Skládala jsem dva a jeden mi trval kolem půl hodiny. Ne, že by mě to nějak bavilo, ale alespoň sem se u toho pořádně vyzuřila a zabalený spacák použila jako boxovací pytel. Tak jsem si do něho vesele bouchala, až mi začli téct slzy. Svalila sem se na zem a tam ležela a brečela. Jou a konečně to ze mě šlo všechno ven.
Asi vážně začnu přemýšlet o boxu. Pomáhá to.