Znásilnění

23. července 2010 v 21:15 |  Povídky, básničky, kresby
"Ne! Nech mě!" křičela dívka.Byla v šoku a plakala. Křičela o pomoc, ale nikdo ji neslyšel. "Pomoc! Já nechci! Né!" zase se ozvala. Její něžný a jindy tak veselý hlásek byl teď plný zoufalství a strachu. Chtěla utéct.Tolik moc chtěla vrátit čas o půl hodiny. Nikdy by sem nešla, kdyby věděla co se stane. "Martine! Co to děláš?!" Křičela na svého nejlepšího kamaráda. "Zbláznil ses?" Ten ji ale nevnímal. Dělalo mu radost, že pláče, že volá o pomoc a snaží se dostat z jeho sevření. Byl šťastný, že kvůli němu vůbec cítí nějaký cit. I když stál o úplně jiný. Byl šťastný, že jí vůbec stojí za ty slzy a křik, za tu námahu. Tvrdil, že ji miluje, že ji chce mít jen pro sebe, ale ona o něj nestála.Chtěl jí ublížit. Strašně si přál, aby zažila stejné utrpení jako on z její neopětované lásky. Teď na ní klečel a svlíkal ji. Před pár minutami si myslel, že by tohohle nikdy nebyl schopen, ale vše se změnilo…
…Ležela na zemi. A i když byla zima, ta dívka ležela polonahá uprostřed lesa. Plakala. Choulila se do klubíčka. Před hodinou zažila nejhorší věc svého života. Pořád se jí to přehrávalo v hlavě… Ta bolest… Měla strašný strach.To jediné co teď chtěla, byla smrt. Už nikdy nechtěla myslet. Chtěla mít klid od těch hrozných vzpomínek. Chtěla utéct od všeho. ,Kdybych tam měla křídla.' myslela si ,Odletěla bych daleko. Daleko za mými sny.' Slzy jí tekly a nešli zastavit. Nevěděla co má dělat. Neměla sílu se zvednout a odejít. Proto zavřela oči a přemýšlela, jaké by to bylo s jejími vysněnými křídly.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Geluš Geluš | 7. listopadu 2010 v 10:36 | Reagovat

Oh zajímavé.. ale smutné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama